Specifičnost jazzové harmonie je způsobena několika faktory, mimo jiné i extenzívním používáním septakordů a vyšších akordických tenzí.

Čím dokonaleji zvládneme tyto základy, které se nám mohou zdát zdlouhavé a nezáživné, tím úspěšněji se budeme umět vyrovnat s požadavky pětiprstové techniky hry pravé ruky, v níž má malíček svou jedinečnou a nezastupitelnou funkci.

Loutna má své etymologické i konstrukční kořeny v arabské loutně. Zabývat se podrobně transformací arabské loutny na loutnu používanou ve středověké Evropě by zabralo celou studii. Proto se omezíme pouze na základní informace.

Obsáhnout tak široké téma, jakým jazzová kytara bezesporu je, se v jednom článku zdá být skoro nemožné. Tento stručný úvod proto odstartuje sérii příspěvků zabývajících se fenoménem kytary v jazzu z různých hledisek.

Loutna tvoří významnou součást evropského hudebního instrumentáře. V současné době prožívá tento v minulosti tak nesmírně oblíbený nástroj novou renesanci díky vskutku průkopnické práci badatelů a interpretů činných v druhé polovině minulého století zejména v Anglii.

Tak jako ve všech činnostech, v nichž potřebujeme hbitost a dokonalost, tak i ve hře na hudební nástroj (v našem případě na kytaru) je základem celková uvolněnost. A ta se vytváří už v momentě, kdy nástroj vyndáváme z pouzdra a hodláme s ním usednout ke cvičení. Už v této chvíli je třeba naši mysl zbavit veškerých zbytečných závislostí a uvolnit ji směrem ke smyslu našeho momentálního konání. Uvědomit si do hloubky všechny nejdůležitější věci - milujeme co děláme, milujeme nástroj, který někdo jiný s láskou vyrobil, a my s touto láskou přistupujeme k tomu, co chceme dělat sami.

Na počátku všeho byly otázky, které mi kladly děti na hudební škole během mé kytarové výuky. Otázky se týkaly často téže věci, a to proč nehrajeme také malíčkem pravé ruky? Zprvu jsem odpovídal zaběhlými argumenty jako např. že malíček je příliš krátký, slabý, neobratný či prostě, že se zkrátka nepoužívá a basta! Byly to argumenty chabé a vnímavé žáky neuspokojily. Pak se mne jedno chytré děcko zeptalo - a proč když na levé ruce malíčkem hrajeme, na pravé jej nepoužíváme.